החום של סוף אוגוסט בתל אביב לא היה משהו שאפשר להתרגל אליו. רות כבר בת שישים ושמונה, אלמנה טרייה יחסית

V sobotu poobede, keď som práve vyťahovala plech s vlašskými rožkami, zazvonil telefón. Na displeji svietilo *Mama*.

Du skal betale hendes gæld, sagde Birte. Det var en torsdag aften i oktober, og regnen stod ned uden

В девяносто четвёртой квартире на четвёртом этаже баба Валя умирала уже три года — так про неё говорили во дворе.

Tereza zírala na obrazovku notebooku, která právě zhasla. Ještě před pár vteřinami tam běžela rozpracovaná

Rocznica ślubu moich rodziców zakończyła się katastrofą, zanim jeszcze zdążyli odkorkować drugą butelkę wina.

הסכין של איתן נעצרה מעל הדג בדיוק כשהפעמון צלצל. איריס, חמותי, ניצלה את השקט כדי להכניס את המחט הראשונה. "

— Andreea, scumpo, dar ciorba? Că n-o văd. Bem șampanie pe stomacul gol? Cre’ că ne-ai adunat aici să

הנחתי את הסיר עם השקשוקה במרכז השולחן, בדיוק כמו שצריך — הביצים עוד רעדו קלות, הרוטב עוד בעבע מהקצוות

La prima volta che non ho trovato il mio cappotto fu a metà ottobre. Lo lasciavo sempre sull’attaccapanni










